Tak se zdá, že moje prázdninové volno skončilo. Jsem zase ve formě a vím, jakým směrem se bude co ubírat. Teda věděla jsem to už před tím ale teď to vím dlouhodobě. Tak doufám, že se moje psací schopnosti nijak nesnížily a bude vás to bavit pořád stejně :-) Zase začnu přidávat pravidelně (i když třeba jen obden, nebo jak to bude vycházet - dovolená a tak) zápisky od Vlčice a tak jednou týdně přidám příběh do "Pasťáku".
A když už jsme u toho, tak jste si možná všimli, že u Vlčice nesedí "datumy". Není to proto, že co den to zápisek. Je to o tom, že většina lidí si píše do deníčku (pokud nějaký mají) třeba jen když se něco stane. Když se týden nic neděje, tak prostě nic nepíší. Ale zdá se mi blbé jenom kvůli tomu týden nepsat. Prostě to neberte, že co zápisek to den, ale co zápisek, to zážitek...

No tak asi tolik k tomu všemu

No a co? Dneska slaví  narozeniny také Michal David  nebo Iveta Kořínková. A o nich se nepíše proč? Upřímně raději bych na super.cz viděla v plavkách toho Davida než Gotta. Ne, že by se mi nějak extra líbil (momentálně mám na mušce někoho jiného - můžete hádat kdo se dneska může líbit 20-ti leté holce, která má ráda upíry  ), ale nějak prostě nechápu, proč teda nenapíšou i Davidovi s Kořínkovou? OK, "božský Kája" asi něco má za sebou, prošel X obdobím, měnil tak nějak styly podle toho, co bylo v módě a tak. Ale Davida taky poslouchá víc generaci, než jedna. Paří na něj mamka, poslouchám ho já a mladší sestra jeho písničky taky zná. Není o nic míň známější, tak proč upřednostňují jen jednoho? Protože má voliéru pro X slavíků a jel do Egypta s modelkami?

Co vy na to?

Ahoj všichni!
Jak jste si asi všimli, poslední dobou se tady neobjevilo žádné pokračování ani Vlčice, ani Viki. Zítra ještě jeden zápisek Vlčice vyjde, ale potom bude chvilinku pauza. Nejde ani o to, že by nebyla inspirace, nebo jsem nevěděla, jak bude příběh pokračovat, ale spíš není doba na to, psát nějaké povídky. Myšlenky mám trochu víc roztěkané, takže je těžký se soustředit jenom na jednu věc. Mohlo by se stát, že by se to nedalo číst už vůbec Takže sem budu přidávat nějaké článečky, ale spíš do rubriky Ostatní. Nejspíš to tady bude trochu vypadat, jako "volnomyšlenkový" blog. Prostě si teď se psaním jakýchkoliv příběhů dávám pauzu. Určitě se ale k tomu vrátím, jenom ne hned. Tak mějte krapet trpělivosti, než si při skládání puzzlí vyčistím hlavu. Mimochodem tady je můj poslední výtvor. V propočtu mi to trvalo asi 4 týdny. Moc jsem s tím  nespěchala, navíc mám rozeskládané ještě jedny větší puzzlíky, tak jsem to trošku střídala

 1000 ks

A to jako fakt jo. Vážně jsem nečekala, že jsem na tom až tak blbě... Ale popořádku, ať víte o, co jde. Vždycky jsem věděla, že tohle není jenom obyčejné štítění se. Byl to strach. Ale normální strach, kdy uteču z  místnosti a v tom lepším případě se za pár minut odvážím jít si alespoň pro to nejnutnější do toho pokoje. V tom horším prostě počkám, až se ukáže někdo, kdo ho zabije.
Jenže dneska ráno to bylo jiný. Hodně jiný.

Prý jsem závislák na netu. Není to pravda, dneska člověk prostě na internet musí, ať chce nebo ne. Zvlášť, když má pár svých stálých stránek. No kdo to tak nemá? Mezi mé oblíbence patří jen pár stránek, kam chodím pravidelně.

Tak je dnešek tak trochu výročním dnem. Můj blog má 14 dní! Upřímně jsem nečekala, že u toho tak dlouho vydržím. A i když se návštěvnost nedá počítat na stovky, jsem ráda i ta těch asi 10 lidí. Konec konců, píšu sem teprve 2 týdny. Kdo ví, kde budu třeba za měsíc nebo za rok. Ten, kdo na můj blog chodí pravidelně, si asi všiml, že jsem začala jednou rubrikou, dnes mám i s touto (Ostatní) rubriky čtyři.