Toník byl kocourek, který byl zvědavý víc, než je zdrávo. Všechno musel vidět, všady musel být, všeho se musel účastnit. Díky své zvědavosti se nejednou dostal do problému. Už jako kotě chtěl zjistit, co se nachází pod gaučem. Jenže se potom bál vylézt a tak ho musela maminka kočka vytáhnout. Jindy mu bylo záhadou, proč voda z kohoutku někdy teče a někdy ne. Počkal si na tu správnou chvilku a chtěl vodu chytnout. Skončil ve dřezu, promočený do posledního kočičího chloupku. Ještě horší to bylo, když začal chodit ven.

Jako malá jsem měla skvělé dětství. Spolu s ostatními sourozenci jsme měli hravé dny a žádné problémy. Když jsme povyrostli, učili nás, jak si obstarat potravu a další užitečné věci. Jednoho dne jsem pobíhala po lese a zatoulala se dál, než obvykle. V tom odněkud přiletěla zvláštní věc a zapíchla se mi přímo do stehna. Bolestí se mi zatemnilo před očima. Když prvotní bolest odezněla, snažila jsem se té věci zbavit. Byla ale příliš daleko na to, abych na ni dosáhla.